|
|
Právní postavení ředitelky mateřské školy a vliv funkčního období ředitelky na řízení školy po novele školského zákona 2012
Vogeltanzová, Jiřina ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
NÁZEV: Právní postavení ředitelky mateřské školy a vliv funkčního období ředitelky na řízení školy po novele Školského zákona 2012 AUTOR: Jiřina Vogeltanzová KATEDRA: Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jindřich Kitzberger ABSTRACT: Cílem této práce bylo zjištění dopadu zavedení funkčního období pro ředitelky mateřských škol, zda zavedení funkčního období 6 let ředitelkám stačí k naplnění jejich vize. Bylo zavedení funkčního období motivací k vyšším výkonům nebo naopak nejistota pracovního místa vedla k jisté frustraci osobnosti? Dále bylo cílem bakalářské práce zjištění, jak byla zřizovateli využívána možnost vyhlášení konkurzu, proč konkurzy vyhlásili nebo naopak, proč této možnosti nevyužívali, zda se snížil nebo naopak zvýšil počet uchazečů o místa ředitelek mateřských škol? Výzkumná část se zaměřila na zkušenosti ředitelů, zřizovatelů a krajského úřadu s prvními konkurzy po novelizaci školského zákona. Výstupem práce byla analýza názorů ředitelů škol na novelu zákona a její dopady a analýza kladů a záporů zavedení šestiletého funkčního období ve vazbě na řízení školy. Byla použita metoda rozhovoru i dotazníku, tedy kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Respondenty byli ředitelé mateřských škol, zřizovatelé (resp. představitelé obcí) a úředníci krajského úřadu (vše Plzeňský...
|
|
|
Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů
Derka, Viktor ; Hřebejk, Jiří (oponent)
217 Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá interdisciplinárně tématy správního a ústavního práva, a to zejména otázkami opakovaného ustanovování soudních funkcionářů ve spojení s časově omezenými funkčními obdobími. Hlavní posuzovanou hypotézou je v kontextu daného tématu deklarovaná protiústavnost současné správní praxe spojená s opakovaným jmenováním i časově omezenými funkčními obdobími. Současná praxe pověřování soudců či předsedů senátu výkonem jednotlivých úkolů soudní správy dle zákona o soudech a soudcích též představuje deficity v oblasti právního státu. Toto je v případě moci soudní poměrně nešťastné, zvláště prismatem toho, že Ministerstvo spravedlnosti není ve své dozorčí úloze příliš aktivní. Proto je vedlejším účelem této práce též nabídnout alternativní efektivnější modely současné byrokratické soudní správy. Za tímto účelem práce vychází nejen z teoretickoprávních hledisek reprezentovaných primárními prameny ve formě zákonů, jiných předpisů a judikatury spolu se sekundárními prameny ve formě odborných článků a jiných publikací, nýbrž také vychází z vlastní analýzy aktuální správní praxe, ve které je čerpáno zejména z bezpočtu žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na popis české úpravy...
|
|
|
Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů
Derka, Viktor ; Hřebejk, Jiří (oponent)
217 Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá interdisciplinárně tématy správního a ústavního práva, a to zejména otázkami opakovaného ustanovování soudních funkcionářů ve spojení s časově omezenými funkčními obdobími. Hlavní posuzovanou hypotézou je v kontextu daného tématu deklarovaná protiústavnost současné správní praxe spojená s opakovaným jmenováním i časově omezenými funkčními obdobími. Současná praxe pověřování soudců či předsedů senátu výkonem jednotlivých úkolů soudní správy dle zákona o soudech a soudcích též představuje deficity v oblasti právního státu. Toto je v případě moci soudní poměrně nešťastné, zvláště prismatem toho, že Ministerstvo spravedlnosti není ve své dozorčí úloze příliš aktivní. Proto je vedlejším účelem této práce též nabídnout alternativní efektivnější modely současné byrokratické soudní správy. Za tímto účelem práce vychází nejen z teoretickoprávních hledisek reprezentovaných primárními prameny ve formě zákonů, jiných předpisů a judikatury spolu se sekundárními prameny ve formě odborných článků a jiných publikací, nýbrž také vychází z vlastní analýzy aktuální správní praxe, ve které je čerpáno zejména z bezpočtu žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na popis české úpravy...
|
|
|
Právní postavení ředitelky mateřské školy a vliv funkčního období ředitelky na řízení školy po novele školského zákona 2012
Vogeltanzová, Jiřina ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
NÁZEV: Právní postavení ředitelky mateřské školy a vliv funkčního období ředitelky na řízení školy po novele Školského zákona 2012 AUTOR: Jiřina Vogeltanzová KATEDRA: Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jindřich Kitzberger ABSTRACT: Cílem této práce bylo zjištění dopadu zavedení funkčního období pro ředitelky mateřských škol, zda zavedení funkčního období 6 let ředitelkám stačí k naplnění jejich vize. Bylo zavedení funkčního období motivací k vyšším výkonům nebo naopak nejistota pracovního místa vedla k jisté frustraci osobnosti? Dále bylo cílem bakalářské práce zjištění, jak byla zřizovateli využívána možnost vyhlášení konkurzu, proč konkurzy vyhlásili nebo naopak, proč této možnosti nevyužívali, zda se snížil nebo naopak zvýšil počet uchazečů o místa ředitelek mateřských škol? Výzkumná část se zaměřila na zkušenosti ředitelů, zřizovatelů a krajského úřadu s prvními konkurzy po novelizaci školského zákona. Výstupem práce byla analýza názorů ředitelů škol na novelu zákona a její dopady a analýza kladů a záporů zavedení šestiletého funkčního období ve vazbě na řízení školy. Byla použita metoda rozhovoru i dotazníku, tedy kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Respondenty byli ředitelé mateřských škol, zřizovatelé (resp. představitelé obcí) a úředníci krajského úřadu (vše Plzeňský...
|
host ::
RSS.